|
Jirko, zajímalo by
mě, kdy jsi poprvé vzal do ruky kytaru - nemyslím
samozřejmě dneska, ale vůbec?
Mám na kontě jedno zlomený plastikový banjo, to mi byly
asi tři, ještě jsme
ho dlouho měli doma. Naši nás na tom vyučovali, jaký jsme
vlastně byli s
bráchou raubíři. Začínal jsem jako všichni na španělku,
když mi bylo pat -
náct.
A jak to pokračovalo?
No tak samozřejmě když je ti patnáct, tak musíš mít nějakej
impuls. Jeden
kámoš hrál dobře - no dobře... dobře zpíval, hrál mizerně,
tak jsme založili
duo, já jsem hrál a on zpíval a balili jsme na to holky.
A povedlo se ti nějakou sbalit?
Ne. Ale jemu jo, on je ten typ. No, já jsem si původně
myslel, že budu ba -
sista, tak jsem si koupil nejdřív basu a učil jsem se na ní
chvíli hrát. Ale
když jsme založili tu kapelu, tak jsme zjistili, že nemáme žádnýho
kytaris -
tu, ale jednoho basistu, kterej by se toho zhostil, tak jsem mu
kopnul tu
basu a sám jsem si koupil kytaru.A začali jsme hrát.
Co jste hráli?
Furt ten Olympic přece.
Hráli jste Jako tele na vrata?
Ne, to na nás bylo hrozně složitý. Začali jsme se tomu
jakoby dívat ..jak to
ty lidi dělaj...proč mačkaj zrovna tohle a ne něco jinýho. Ta
kapela se roz -
padla, protože bubeník - ten co tak pěkně zpíval když já
jsem tak pěkně
hrál - měl nějakou ženu, přítelkyně jeho mu nedovolovala o
sobotách a o
nedělích zkoušet.
Ale to jsi měl jistě za sebou úspěšně složené přijímací
zkoušky na
TU v Liberci...
No, to bylo v prváku, když jsme založili teoretickou kapelu
spolu, fiktivní
formaci Mama´s Boys, to bylo někdy v třiadevadesátým - v červnu
nebo v
květnu, no a potom se to nějak rozjelo s tím Kompasem. Ten mi
zavolal.
.
To si pamatuju moc dobře. Na co bych se zeptal dál...
Pamatuješ si,
v kolika už jsi hrál zkušebnách?
Jednu jsme měli na Harcově, jednu jsme měli tam v těch šatnách
sportov -
ních, nahoře v plesnivým baráku, v garáži a ve škole, a pak
ještě půjčený..
Insane Fly a od Čikinů...
Na co nevzpomínáš rád co se týče hraní ve Furtchuti? Můžeš
to teď
klidně říct.
Na co nevzpomínám rád? Na tu krizi s tou Pavlínou, to bylo
takový divný.
Péťův zběsilej odchod, to taky nebylo nic moc. I když nemůžu
říct, že bych
to nějak zásadně prožíval. Na co nevzpomínám rád ještě?
Možná jak jsme s Bětkou odešli...
No, to je kapitola sama pro sebe. Vidíš, to jsem úplně
vytěsnil.
To je dobře. A na co vzpomínáš rád?
Na takový ty hurá akce, kdy jsme zkoušeli na prázdným
bloku na Efku
před tím koncertem u Váchy tenkrát, a tam dole v telefonický
místnosti....
Jó, to byly časy....
Nebo na to soustředění u Vítka na chalupě...Teď ty
poslední věci se taky
dařej, docela. Ty koncerty byly pěkný, v Baráku nebo v tom
Rumburku to
bylo příjemný. Jel bych zase někam na výlet.
Ty jsi z Čelákovic. Co se ti vybaví, když se řekne
Liberec?
V létě velká zima a v zimě velký vedro a hlavně lidi, mám
to spojený s těma
lidma spíš než s těma prostředíma. Docela pohoda. Jinak bych
sem nejez-
dil furt jak trubka.
Jak to máš s kytarama? Máš rád svoje kytary?
Ani moc ne. Já na tom nelpím jako na předmětech. Jako že
bych s s tím
mazlil jako s předmětama. Spíš je to prostředek jak si
navodit nějakou emo-
ci, nějakej stav.
No a co alkohol? To je taky dobrý, ne?
Alkohol...já myslím, že ty nejhorší období už máme za
sebou.
Jak snášíš to, když se třeba někam jede a ty jako
jedinej řidič se mu-
síš po koncertu chovat přístojně?
Někdy mě to pěkně sere, když jste nalitý a já musím řídit.
Tenkrát, když
jsme jeli z tý Nový Paky, tak to bylo takový... tak jsem z toho
byl smutnej.
Máš nějaký oblíbený liberecký skupiny?
Svýho času se mi hodně líbili Těla, když měli tu vlnu v
2. polovině 90.let,
dodneška si někdy tu první desku poslechnu, to bylo příjemný,
takovej po -
pík příjemnej. Když jsem je teď viděl naposledy, tak už to
nebylo takový
hurá. Další? NeedForSpeed se mi ze začátku hodně líbili,
když ještě děla -
li rock, dneska už je to až příliš velká defragmentace. Na můj
vkus je to už
hodně složitý a dost zahleděný do sebe, se mi zdá. Ale když
jsem slyšel to
demo prvně, tak jsem si říkal, ty vole, tak to jsou vopravdu střelci.
A český kapely?
Já mám docela rád Lucii, ta poslední deska se mi líbí
docela, Eleisoni, ob -
čas Pražskej Výběr kvůli tomu nadhledu a muzikantskýmu umu.
Poslou -
chal jsem teď tu desku cos mi dal, Sto zvířat, a byl jsem až překvapenej,
jak to v rámci toho stylu dokáže bejt pestrý. Supporti
pochopitelně, ty dvě
nový desky, Monkey Business jsem úplně nevydejchal, prostě to
není úpl -
ně moje krevní skupina.
Takže žádnej funker nejseš?
Ne, ne, určitě ne.
Nějaký moderní trendy posloucháš? Ducky?
Člověče, moc ne. Občas si pustím Rádio 1 a není to nic
pro mě. Už jsem
asi starej.
A ze světa?
Tak ty klasický headlineři. Redhoti, Pearl Jam.
Co ti říká Nová vlna britského heavy - metalu?
Nic.
Jak to? Vždyť občas provokuješ spoluhráče tím, že chceš
hrát heavy
metal?
Já jsem si myslel, že mě ten metal baví, když jsem začal
poslouchat muzi-
ku, protože v tom jel můj brácha. Halloweeni, Manowar a tyhle
typy a člověk
měl podvědomou tendenci to kopírovat, něco v tom objevit.....
Už v tom nejedeš....
Nikdy jsem v tom nejel.
Jirko, co si vlastně od toho svýho šaškování s kytarou
slibuješ?
To je dost závažná otázka. Jedna z posledních.
V zásadě to beru jako protiváhu toho svýho zaměstnání.
Mám kolegu, kte -
rej skáče z letadla padákem, další fotí mašiny na kolejích,
jeden hraje ho -
kej a všichni se zabývaj "úchylárnama" ve svým volným
čase. Tohle je taky
úchylárna a navíc je to ještě daleko.
No a jak myslíš, že to bude pokračovat?
Tohle? No, musí se to v relativně krátký době někam
posunout, jinak se to
musí definitivně rozpadnout...protože když se to točí v
kruhu, tak to nemá
žádnej smysl. Ten model se vlastně vůbec nemění, furt se
zkoušej písnič -
ky, který jsou pět let starý...podle mě naprosto zbytečně. Já
myslím, že
ty písničky z toho cédéčka by měly bejt uzavřený záležitosti,
který jsme
schopný vyfrknout bez jakýhokoli zkoušení.
Dobře. Je ještě něco zásadního, co chceš sdělit svým
fanouškům?
Třeba že chceš, aby byl mír nebo tak něco?
Ne, žádný zásadní sdělení nemám.
Tak dobře, já to tam dám. Děkuji.
30.3.03
|