| Miloš Sotona - basa, texty, web, hudba, zpěv |
|
|
| Znamení:
Rak (a taky to podle toho vypadá...) Předchozí nebo souběžná působiště:
Oblíbená hudba (zijaro
2004):
Nástroj: má čtyři struny
a zapojený do elektriky to brumlá, aparát Hocke Koníčky: jak bych to
jenom....ehm...éch....jóoo, tóó....tamto...vlastně |
|
1. Vím, že jsi nadšený hudební
posluchač, ale tvoje cesta k aktivnímu hraní je přinejmenším
kuriózní není-liž pravda?
Nevím, co tím přesně myslíš,
ale je fakt, že původně jsem měl být bubeník (naštěstí se objevil ten
Vítek),
a potom se to nějak zpytlíkovalo a teď jsem basista!!!
2. Tvoje hudební kariéra se váže s městem
pod Ještědem. V kolika jsi hrál kapelách?
Vzpomínáš obzláště rád na některá období?
Tato otázka je velice
jednoduchá:
April Joke - začátky s hmatníkem na mapě a bezpražcovkou za 1200,- Včera Večer - jeden koncert za rok, depresivní texty a depresivní všechno Furtchuť s Pavlínou - to docela šlo až na ty průsery, celkem s tebou souhlasím Repete - ta kapela vůbec nedržela pohromadě a když se rozpadla, tak mi to nikdo neřekl. Nevadilo mi to. Furtchuť s Janou - trošku metal a první šílený výjezdy na venkov. na to že to trvalo v podstatě rok a něco, tak to bylo fakt dost intenzivní Levou Rukou - jednou jsme si s Vítkem střihli kolejní taneční zábavku v pyžamech, 40 songů z not (i když je neumím)
Tchýně - jeden koncert a jinak dost šílená a prázdná kapela
Furtchuť s Bětkou - nejlepší byly ty prázdniny, když jsme jí lanařili Banana Jelou - euforický začátky a dost šílený konce Čokolid - moc zkoušet a málo hrát, ale přišlo to v pravej čas a svůj účel to splnilo. Od tý doby jsem začal poslouchat i folk.. Teda folk-rock, aby bylo jasno.
3. Málokdo ví, že máš bráchu a spolu s ním
natáčíte doma v jižních Čechách desky.
Chceš k tomu něci prozradit?
Ano, naše diskografie sestává
zhruba z dvaceti kazet, můžu jmenovat stěžejní díla: Kid (1988),
Sprosťák Hugo (1991), Koncert pro všechny Havly (live 1989), Kill Zmožek (1992), Fuck my Way (1995), Táta světovej (1997), Tupá síla (1998), Modrej Pán (1999), Na radonu (2000), poslední dokončená Tryzna na hasičárně (2002).
Můj brácha je strašně
šikovnej, je schopen napsat ucházející, většinou přisprostlej nebo
anarchistickej text
do dvou minut, do deseti složit pecku i s refrénem a do dvaceti nazkoušet a nahrát systémem dvou magneto - fonů (nahráváme tedy analogově:-). Máme kytaru, mandolínu, akordeon, trubku, klávesy, perkuse, foukací harmoniku, flétny a spoustu dalšího harampádí. děláme to rádi, když přijedu domů na Jih, tak za víkend 3-4 kousky nahrajem. Musím přiznat, že na našich kazetách se občas vyskytne něco, co se později objeví u Furtchuti nebo naopak. Pustil jsem si plyn je bráchův slogan a stejně tak text od Mexika je jeho. Ale je fakt, že teď už spíš pracujem s počítačem.
4. Co tvoje hudebně - posluchačské kořeny?
Od skupin Turbo, Natural a Katapult v 80. letech jsem se dostal až k jungle a drum´n´bass a všemu mezi tím. Jako první intenzivnější zážitek bych asi označil poslech kazety Emgeton s nahrávkou koncertu plzeňské skupiny Bon Pari v roce 1984, tu jsem sjel asi tisíckrát. Vřele doporučuju.......!!! Jo, a jednou jsem si nahrál z rádia Modern Talking a Horňáka. Takže žádný Floydi a Plastici.
5. Máš hudební vzory? Někoho, komu by ses rád
přiblížil, s kým by sis rád zahrál?
Nemám, při mým stylu hraní na basu bych se radši k žádným vzorům raději hlásit neměl. Možná tak Ty....
6. Jak nahlížíš do budoucna na svůj vztah
k aktivní muzice? Flinta do žita nebo vyprodané stadiony?
Vzhledem ke svýmu věku a dost šíleně rozloženýmu volnýmý času to na nějakou velkou kariéru nevypadá, dokonce si myslím, že Furtchuť bude moje poslední skupina EVER (ale to samozřejmě nemůžu vědět) a dávám tomu tak rok až dva přinejlepším. Přinejhorším měsíc. Takže vlastně čtrnáct dnů....... Otázky J.6ák., červenec 2003 |
